Elektronika v obráběcích strojích
Starší kusy
Kdybychom šli v minulosti do firmy zabývající se obráběním kovů, tak zde uvidíme mnoho lidí, kteří stojí u strojů a ručně je ovládají. Chce to jistou zručnost, protože stačí potočit s ovládacím kolem trochu více a už uděláme z dokončovaného výrobku zmetek, který se už jen tak nedá opravit. Z tohoto důvodu byli časté obory jako obráběč kovů, brusič, frézař a tak dále.
Samozřejmě praxí se dá vybudovat opravdu dobrá dovednost a mohli jsme si poradit i s dost složitými výrobky za slušný čas. Dnes už je však doba jiná, protože lidé u strojů se nazývají třeba operátoři a starají se o výměnu hotového kusu za polotovar. Takto je potřeba méně lidí přímo u strojů, protože jeden jich může obsluhovat více, zejména pokud jsou výrobní časy delší. Potřebujeme však někoho, kdo daný stroj naprogramuje a případně seřídí plus člověka, který se bude strat o servis typu výměna oleje a chladící kapaliny, protože vše má předepsaný čas, který může ve stroji sloužit.
Propracovaný stroj
Dost záleží na tom, v kolika osách dokáže stroj pracovat. Víceosá centra dokážou obrobek různě posouvat i naklápět, takže se dá dosáhnout i dost specifických tvarů. V každé ose je elektrický motor a přesný závit, který převádí rotační pohyb elektromotoru na posuvný. Vše se děje s vysokou přesností, přičemž programátor má možnost zadávat souřadnice s přesností na tisíciny. Kromě těchto motorů zde musí být také elektronika, která právě čte program a dle něj ovládá jednotlivé motory a další součástky.
Samotný systém stroje je také velmi propracovaný, protože mnohdy v něm můžeme spustit simulaci, abychom měli jistotu, že nehrozí žádná kolize. Programátorovi se to opravdu hodí, protože na něm leží velká zodpovědnost. Při prvním testování se posuv mnohdy ručně snižuje, aby třeba fréza rychloposuvem nevjela do svěráku. Jakmile je program ověřený, tak se musí výrobek změřit a stroj seřídit, abychom dosáhli potřebných tolerancí.
- Moderními metodami odstraníme problémy s vlhkostí
- Moto je prima